Kniha fundamentálního významu. Čínský případ v Králově pojednání vyhrocuje otázku rozumění, a tedy možnosti překladu, transformace a zdrojů inspirace vůbec. Přijmeme-li výchozí tezi, že různé civilizace nejsou jen předstupněm civilizace evropské, musíme hledat onu širší hermeneutickou perspektivu (jak praví autor), v níž bychom mohli evropskému myšlení aspoň částečně rozumět – vždyť přece Evropani jsou zvídaví a rozumět chtějí. V touze porozumět je, marno vše, záblesk univerzality.

Vladimír Svatoň, literární vědec       

       Čínská filosofie měla v Evropě vždy nádech něčeho exotického, vzdáleného a cizího. Pokud se západní kultura tu a tam přece jen Čínou inspirovala, pak spíše na poli umění a literatury než v oblasti myšlení. Důvod se zdá být zřejmý: nemá-li být inspirace povrchní, předpokládá porozumění, avšak rozumět by v tomto případě znamenalo vzít vážně takový myšlenkový svět, který nelze zařadit. V té podobě, v níž byla známa, představovala totiž například čínská moudrost nepochopitelný paradox: když už nebylo možné popřít vysokou hodnotu jejích etických zásad, bylo nezbytné nějak se smířit s tím, že jejich základem nebyla ani antika, ani křesťanství, tedy smířit se s nepochopitelným paradoxem ctnostného ateisty.

       Nezdá se, že by moderní doba byla v tomto ohledu jiná: čínská filosofie pro ni stále představuje obtížnou výzvu, kterou je existence takového myšlení, jež je zjevně jiné než západní racionalita. Znamená to snad, že existuje i nějaký jiný rozum? Na tuto otázku nelze odpovědět jinak než tím, že se s tímto myšlenkovým světem pokusíme vést rozhovor, abychom zjistili, v čem je jiný, pokud je jiný. Snad si přitom uvědomíme, že za exotické nejčastěji pokládáme to, co odporuje našim předsudkům.

Miroslav Petříček, filosof       

       Tato kniha představuje jakési dovršení dlouholeté vynikající překladatelské a interpretační práce, jejíž ohlas daleko překročil okruh odborníků sinologů, filosofů a literárních vědců. Údiv nad zjevováním odlišné kultury provázel Královy převody a komentáře k "textům staré Číny" Tao (Kniha mlčení), k Vnitřním kapitolám Mistra Čuanga, k "deseti obrazům hledajícího ducha" Shánění krávy, k rozsáhlému dílu Liu Xie Duch básnictví řezaný do draků a ke klíčové fascinující Knize proměn. Tyto výzvy k hovorům o jiném světě nejsou nijak přizpůsobovány univerzalistickým vzorcům, které si vypracovalo evropské myšlení. V jednom svém komentáři autor píše, že přesnost čínského jazyka není naší přesností, jeho přibližnost není naší vágností: "Problém je v různosti systému, v jinakosti dorozumívání a v jiných předpokladech dorozumění." Čínská filosofie: Pohled z dějin je tedy něčím víc, než pozoruhodné dílo rozšiřující naše vzdělání. Je především výzvou k orientaci ve světě plném proměn, výzvou k reflexi klíčových, naléhavých otázek nad Cestou člověka.

Jiří Brabec, literární historik       

       Další recenze:

       Petr Komers na Portálu české literatury