Mistr Zhuang: Sebrané spisy
    Z čínštiny přeložil Oldřich Král

     Hlavním autorem Sebraných spisů Mistra Zhuanga byl Zhuang Zhou (vyslovte Džuang Džou) z doby Válčících států (475 - 221 př. n. l.). Historické prameny dokládají činnost muže toho jména na přelomu 4. a 3. stol. př. n. l. (? 369 - ? 286). Známější byl až jako Mistr Zhuang, nezávislý filosof, rádce a učitel vrcholné doby filosofické v Číně. Tak také většinou vystupuje v textovém korpusu, nesoucím jeho jméno. Mistr Zhuang platí za největší literární dílo dálněvýchodního taoismu, za jedno z největších a zcela jistě nejinspirativnějších děl čínského básnictví.

     V současném kánonu světové literatury představuje Mistr Zhuang velkolepou oslavu lidské svobody a tvořivosti, daleko přesahující okolnosti vzniku i původní poslání. "Nestaň se umrlým nositelem slávy, nestaň se domovem všelijakých plánů, nestaň se sluhou činorodosti, nestaň se majitelem vědomostí. A celý se ztotožni s tím, co je nevyčerpatelné, a putuj tam, kde není po ničem ani stopy. Naplno užívej, co dává ti nebe, a nerozhlížej se, čeho bys ještě mohl dosíci - buď prázdný, a nic víc! Neboť dokonalý člověk nakládá se svou myslí/srdcem jako se zrcadlem, jež také za ničím nejde, ničemu nenadbíhá, vše v sobě odráží, nic u sebe nenechá. Neboť jen tak se dají překonávat věci, aniž se o ně zraňujeme!" (Spisy str. 95) Vypjaté okolnosti vzniku a poslání Zhuangova filosofického gesta se nesmazatelně zapsaly do originálního rukopisu autora, který po tisíciletí inspiroval nová čtení, nové interpretace, nové repliky. Zvláštní jazyk a rétorické prostředí Zhuangovy básnivé promluvy formovaly její jedinečnou řečovost a obrazovost díla, jehož ohlasy nacházíme v celém tisíciletém poetickém rozhovoru čínském a dálněvýchodním. Od počátku 20. století tato fascinace Zhuangem zasáhla i západní svět. Filosofická a básnická promluva Mistra Zhuanga dnes představuje jednu z největších výzev moderního překladatelství.

     Sebrané spisy Mistra Zhuanga představují první úplný český překlad Mistra Zhuanga. Oldřich Král, autor překladu, úvodní studie i komentářů, se interpretací a překladem Zhuangova díla zabývá soustavně od poloviny šedesátých let. Své první zhuangovské texty a překlady zařadil do knihy Tao-texty staré Číny (1971), vydané napodruhé pod původním titulem Kniha mlčení v roce 1994. První verzi překladu Vnitřních kapitol vydalo nakladatelství Odeon jako 578. svazek Světové četby v roce 1992. Zvláštní kapitola (str. 181 - 205) je Mistru Zhuangovi věnována v Čínské filosofii (Pohled z dějin), kterou vydalo nakladatelství Maxima v roce 2005.

     Pro obálku byl s laskavým svolením autora použit grafický list Milana Grygara Lineární partitura.

    Jin Ping Mei aneb Slivoň ve zlaté váze
    Z čínštiny překládá Oldřich Král.

      Anonymní text z konce 16. století znamenal ve vývoji čínského románu podobný přelom jako Cervantesův Don Quijote v tradici novodobého románu západního.

      Neznámý autor, zřejmě sofistikovaný příslušník tehdejší literátské elity, spojil zkušenost velkého staršího vypravěčského románu s uměním novodobého mingského erotismu do velkolepé, vypravěčsky strhující, krutě ironické mozaiky života a mravů své doby.

      První český překlad celého stokapitolového díla v jeho neupravené a necenzurované podobě. Původní ilustrace.

      Počínaje osmým svazkem pokračují ve velkém záměru překladatele Oldřicha Krále jeho mladší kolegové. Sinologové, kteří tomuto legendárnímu románu propadli stejně jako on. Kromě samotného překladu se navíc rozhodli doplnit knihu vysvětlením zmiňovaných atributů čínského praktického života, tradic a kultury. Co se v románu objevovalo, bylo vám možná divné a toužili jste vědět víc.

      Devátý svazek obsahuje osmdesátou první až devadesátou kapitolu, seznam postav a jejich vztahů a poznámky k čínským reáliím.
Nakladatelství Maxima, Praha řijen 2023, první vydání, 264 stran, váz., cena 394 Kč.
ISBN 978-80-86921-22-8

      Osmý svazek obsahuje sedmdesátou první až osmdesátou kapitolu, seznam postav a jejich vztahů a poznámky k čínským reáliím.
Nakladatelství Maxima, Praha září 2022, první vydání, 496 stran, váz., cena 464 Kč.
ISBN 978-80-86921-20-4

      Sedmý svazek obsahuje šedesátou první až sedmdesátou kapitolu a seznam postav a jejich vztahů.
Nakladatelství Maxima, Praha říjen 2018, první vydání, 480 stran, váz., cena 397 Kč.
ISBN 978-80-86921-19-8

      Šestý svazek obsahuje padesátou první až šedesátou kapitolu a seznam postav a jejich vztahů.
Nakladatelství Maxima, Praha říjen 2017, první vydání, 440 stran, váz., cena 396 Kč.
ISBN 978-80-86921-17-4

      Pátý svazek obsahuje čtyřicátou první až padesátou kapitolu a navíc přehledný seznam postav a jejich vztahů.
Nakladatelství Maxima, Praha listopad 2016, první vydání, 355 stran, váz., cena 373 Kč.
ISBN 978-80-86921-16-7

      Čtvrtý svazek obsahuje třícátou první až čtyřicátou kapitolu.
Nakladatelství Maxima, Lásenice říjen 2015, první vydání, 352 stran, váz., cena 367 Kč.
ISBN 978-80-96921-15-0

      Třetí svazek obsahuje dvacátou první až třicátou kapitolu.
Nakladatelství Maxima, Lásenice září 2014, první vydání, 296 stran, váz., cena 350 Kč.
ISBN 978-80-86921-14-3

      Druhý svazek obsahuje jedenáctou až dvacátou kapitolu.
Nakladatelství Maxima, Lásenice prosinec 2013, první vydání, 365 stran, váz., cena 390 Kč.
ISBN 978-80-86921-13-6

      Vstupní desetikapitolový svazek desetisvazkové ilustrované edice.
Nakladatelství Maxima, Lásenice prosinec 2012, první vydání, 384 stran, váz., cena 398 Kč.
ISBN 978-80-96921-11-9

    Yijing – Kniha proměn (šesté, doplněné vydání)
    Z čínštiny přeložil Oldřich Král

     Yijing – Kniha proměn je základním dílem čínské literatury a čínské kultury vůbec. Je stálicí a nejprodávanější knihou našeho nakladatelství.

     Kniha proměn je nejstarší dochovaná čínská kniha věštebná a filosofická. Původní věštebné texty se tradovaly ústně po generace šamanů a věštců dynastií Šang a Čou, během dvou tisíciletí př. n. l. Zapsány byly kolem počátku prvního tisíciletí př. n. l. Jádro tvoří symbolické sestavy osmi trigramů a šedesáti čtyř hexagramů, vznikajících důmyslnou kombinací plných (jangových) a lomených (jinových) čar. K trigramům, k hexagramům i k jednotlivým čarám na různých pozicích uvnitř hexagramů se váží výroky, zakládající věštebnou výpověď v odezvu na otázky, jež klade Knize čtenář. K tomuto nejstaršímu symbolickému oráklu byly později připojeny různé komentáře, jež patří k základům východního myšlení. Během dvacátého století se stala Kniha proměn známou i na Západě. Dnes patří k nejpopulárnějším knihám starověkého myšlení a filosofie. Stále znovu ji berou do ruky ti, kdo hledají odpověď na složité otázky svého života, i tací, kteří se rádi vnoří do archaického světa obrazů a idejí, světa překvapivě rezonujícího s naším podvědomým hledáním.

     Český překlad Oldřicha Krále patří k nemnoha světovým překladům tohoto díla, které se snaží dostat k autentické podobě jeho promluv, obrazů a myšlenek. Překlad je navíc vybaven podrobnou studií a četnými komentáři.

     Vydání šesté, doplněné a v nové úpravě vydala Maxima v roce 2008, poslední dotisk v roce 2020. Prodejní cena 429 Kč.
ISBN 978-80-86921-03-7

     O Knize proměn (Slovo překladatele k 5. vydání).

“Kniha fundamentálního významu. Čínský případ v Králově pojednání vyhrocuje otázku rozumění...”
Vladimír Svatoň,
literární vědec

“...existuje i nějaký jiný rozum? Na tuto otázku nelze odpovědět jinak než tím, že se s tímto myšlenkovým světem pokusíme vést rozhovor...”
Miroslav Petříček,
filosof

“...víc, než jen pozoruhodné dílo rozšiřující naše vzdělání. Je především výzvou k orientaci ve světě plném proměn, výzvou k reflexi klíčových, naléhavých otázek nad Cestou člověka.”
Jiří Brabec,
literární historik

náhled obálky

    Oldřich Král: Čínská filosofie (Pohled z dějin)

několik slov z per recenzentů »

     Kniha, která měla být jen publikací autorových přednášek na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, daleko překročila původní záměr. Sleduje čínské filosofické myšlení od nejstarších dob až po novověk, a to v živém dialogu s aktuálním myšlením filosofickým, poetickým i kulturním. Autor nechce jen samoúčelně rozšiřovat naši vzdělanost – bere odkaz čínské filosofie jako výzvu k porozumění jinému. V souvislostech jeho kultury a dějin, jeho jazyka a písma, řeči a chování.

     Kniha je adresována především těm, kdo se neuzavírají myšlence, že vše mohlo být i jinak, v jiném řádu jednání, myšlení i řeči. Chce být průvodcem těm, kdo jsou ochotni pokorně a pozorně číst a slyšet ten zprvu cizí rozhovor bez předem zjednaných "univerzálních" vzorců čtení a slyšení. Jde o to rozumět základním slovům/metaforám, kategoriím/pojmům v živém toku dějinného dialogu od formativní epochy Sta škol, přes konfuciánské synkretiky prvního imperiálního sjednocení, přes neotaoisty a buddhisty v čase imperiální krize, až k novodobé "neokonfuciánské" syntezi s jejími soumeznými a přece vnitřně rozlišenými promluvami o základních věcech humanitních, ontologických, etických a estetických.

     Tato kniha není určena výhradně zájemcům o filosofii. Vždyť všechny aspekty klasické čínské vzdělanosti a písemnictví, imaginace a umění rostou z podstatné jednoty čínské ideje filosofické a poetické, jež našla svůj nejryzejší výraz v tisíciletém rozhovoru čínských filosofů. Ti ve svých rozmluvách a textech zakládali a pěstovali "veliký kód" všech životních a kulturních forem. Rozumět jim znamená nacházet klíč k tajemstvím jedné velké (staré) lidské zkušenosti. A neustále obnovovaná aktuálnost této zkušenosti je částí naší (západní) modernosti.

    Mnich Saigyo: Dům v horách
    Sto básní na závěr
    Z japonštiny přeložila Věra Linhartová

      Básník Saigyó (1118 – 1190), muž urozeného původu, opustil ve dvaceti letech rodinu i císařský dvůr, aby se věnoval životu potulného mnicha. Nejvíc času strávil na hoře Koya, kde byl v 19. století založen hlavní klášter esoterické školy buddhismu shingon (pravé slovo). Většinu času však strávil dalekými cestami nebo pobyty v poustevnách, které si vybudoval v horách Yoshino nebo v blízkosti šintoistické svatyně Ise.

      Je výjimečnou osobností ve světě japonské dvorské poezie. Zanechal více než 2000 básní, z nichž mnohé jsou zahrnuty v osmé císařské antologii Shikokinshu (1205), ale především v neoficiálních sbírkách. Básník touží uniknout ze světa, k němuž však zůstává trvale připoután. Směřuje k dokonalosti, o níž ví, že je nedosažitelná.

      Autorkou překladu je Věra Linhartová. Prozaička, básnířka, historička umění a překladatelka, která od roku 1968 žije v Paříži. Tam také vystudovala japanistiku a posléze pracovala v muzeu orientálního umění Guimet jako kurátorka sbírek japonského a čínského umění.

Vydala Maxima v roce 2013, první vydání, 68 stran, brož., cena 190 Kč.
ISBN 978-80-86921-12-9

    Mnich Jien: Listí slov, květ Zákona.
    Básně na Lotosovou sútru
    Z japonštiny přeložila Věra Linhartová

      Mnich Jien (1155 – 1225) pocházel ze slavného rodu Fujiwara, který dal jméno celé jedné historické epoše (894 – 1185). Mladý aristokrat, básník a myslitel, se uchýlil do kláštera na hoře Heian nedaleko Kjóta, hlavním sídle buddhistické mahájánové školy Tendai. Soubor více než stovky jeho básní Listí slov, květ Zákona představuje jedinečný lyrický komentář na okraj dvaceti osmi kapitol Lotosové sútry.

      Autorkou překladu je Věra Linhartová.

      Autorem výtvarného doprovodu je malíř Jan Merta.

Vydala Maxima v roce 2012, první vydání, 72 stran, brož., cena 190 Kč.
ISBN 978-80-96921-10-2

    Li Yu: ROUPUTUAN - Meditační rohožky z masa
    Z čínštiny přeložil Oldřich Král

      Nejtvrdší a nejskandálnější pornografie staré Číny má humor, který naší Fanny Hill a Justine naprosto chybí. Touto geniální erotickou groteskou vyvrcholila v polovině 17. století velká éra mingského erotismu. Sexuální férii ironicky nazvanou Meditační rohožky z masa napsal s největší pravděpodobností v roce 1657 jihočínský libertin Li Yu. Jeho dílo skončilo na císařském indexu zakázaných knih.

      Román, který pro své literární kvality nechybí v žádných seriózních dějinách klasické čínské literatury, paradoxně nesmí být ve své domovině dodnes vydáván. A když na konci 50. let 20. století vyšel první západní (německý) překlad, jeho švýcarský vydavatel byl pohnán před soud. O pár let později se autor mnohem lepšího francouzského překladu, pařížský sinolog J. Pimpaneau, raději přejmenoval na Klossowski. Tam, kde byl Rouputuan, bylo o zábavu vždycky postaráno.

Vydala Maxima v roce 2011, první vydání, 448 stran, váz., cena 460 Kč.
ISBN 978-80-869-2106-8

    Aleš Krejča: Obrazy
    Jaroslav Kříž

     Monografie akademického malíře Aleše Krejči vydaná k umělcovým sedmdesátinám. Brožované provedení, 200 stran, 250 barevných reprodukcí.
Doslov Jan Kříž.

Vydala Maxima v roce 2011, první vydání, cena 599 Kč.
ISBN 978-80-86921-06-8

    Vsuvka do Putování na západ:
    román na přidanou
    Z čínštiny přeložil Oldřich Král

     Jeden z největších čínských klasických románů Putování na západ (u nás známější v překladové adaptaci Opičí král, přel. Zdeňka Heřmanová) inspiroval svým fantaskním podáním cesty mnicha a překladatele Tripitaky do Indie pro spisy Buddhova učení nespočetnou řadu nejrůznějších literárních i divadelních zpracování a pokračování. Za myšlenkově a básnicky nejoriginálnější z nich je považována snová interpolace nových Opičákových dobrodružství, kterou v roce 1641 vydal tehdy teprve jednadvacetiletý buddhistický myslitel a spisovatel Dong Yue (1620 – 1686), příslušník velké generace čínských libertinů – básníků, dramatiků, malířů. Autorův šestnáctikapitolový románový úlet nezapře inspiraci zenovými příběhy, kóany, dialogy. Princip montáže a demontáže byl však ve své době zcela originální a jedinečný. Střihem a modulací fantastických výstupů, obrazů, figur vmezeřených do imaginárního prostoru Opičákova báječného mikrospánku autor rozehrál bláznivou metaforu cesty do hlubin Opičákovy duše a veselou návěst konce jednoho světa. Mingové končí, Mandžuové stojí na hranicích, kdy jindy má klaun manýrismu opilý imaginací vypít kalich historického a kulturního mýtu Říše Středu až do dna.

Vydala Maxima v roce 2009, první vydání, 248 stran, váz., cena 350 Kč.
ISBN 978-80-86921-05-1

    Velké učení
    Z čínštiny přeložil Oldřich Král

     V pestrém kánonu čínského písemnictví a vzdělanosti najdeme některé rozsahem nepříliš velké texty, jež jsou jakoby všudypřítomné. Takové je Velké učení Daxue (vyslov Tásüe). Citace a narážky na tento nepříliš rozsáhlý etický traktát najdeme v Číně na každém kroku, jeho rétorický styl byl nezaměnitelný a navíc jej všichni znali nazpaměť. Původně čtyřicátá druhá kapitola starší Knihy obřadů byla totiž pozdějšími konfuciánci osamostatněna a vyzvednuta mezi posvátné Čtyři knihy – ke Konfuciovým Hovorům, Menciovým Spisům a sesterské Doktríně středu. Konfuciánci považovali Velké učení za klíč ke Konfuciovu odkazu. Velké učení bylo jakousi čínskou listinou lidských úvazků a mravních principů. Jeho téma je duchovní osobnost jako mravní imperativ řádu světa, definice této duchovní osobnosti i cesta k ní. „Literatura je zpráva, která nepřestává být zprávou… A proto mne nepřestane přitahovat Konfuciovo Velké učení nebo Homérovy Zpěvy,“ napsal velký americký básník a humanista Ezra Pound ve svém eseji ABC četby.

       Velké učení u nás vychází v bohatě komentovaném překladu Oldřicha Krále, ve stejné edici, jako Mistr Sun O válečném umění a Brána bez dveří, tedy brožovaná vazba s přebalem.

Vydala Maxima v roce 2008, první vydání, 168 stran. Prodejní cena 240 Kč.
ISBN 978-80-86921-04-4

    Brána bez dveří
    Z čínštiny přeložil Oldřich Král

     Brána bez dveří, čínsky Wumenguan, sinojaponsky Mumokan, je nejznámější sbírka čínských zenových kóanů. Autorem sbírky byl mnich a učitel Wumen (Wumen Huikai, 1183–1260). Sbírka sestává ze čtyřiceti osmi „případů“ (původní význam čínského termínu gong´an , sinojaponského kóan) s autorovým často paradoxním nebo ironickým komentářem a závěrečným čtyřverším, gáthou. Kóany jsou z principu jednoduché, často eliptické a enigmatické záznamy dialogických promluv či jednání učitelů a žáků, mistrů a jejich rivalů. Pointy promluv a jednání jsou často v otázce a odpovědi, ale i v odmlce, nebo jen v gestu. Pointy vždy otevřené, často paradoxní, svou paradoxní otevřeností prolamují logiku a konvenci očekávaného jednání a předsudečného poznání. Ústně tradované kóany nezprostředkovávaly žádná moudra ani principy, jak to činily především konfuciánské, ale do značné míry i taoistické příběhy, na které čínští buddhisté navazovali; písemně zaznamenané a literárně zpracované kóany neměly ambice literární. Byl to psychologický nástroj, kterým učitel opakovaně naváděl žáka nebo protivníka do jisté duchovní a mentální situace, ze které nebylo jiného východiska nežli vyjít z myslitelného a rozumného.

       Pro nás jsou ovšem kóany i něčím, co zcela samozřejmě přesahuje jejich původní účel a smysl. Můžeme je číst i jako nejryzejší odkaz k onomu nesmírně bohatému celku zenového a zenem inspirovanému textu s jeho mytologickými a magickými prvky s lidovou religiozitou, jejími symboly a rity, se zvláštní čínskou poetikou posvátného. Tak se v kóanech ozývá echo starších čínských předbudhistických šamanistických technik čistoty a exorcismu.

       V některých kóanech autor předpokládá znalost kontextu vylíčeného v jiných verzích v jiných kóanových sbírkách. Wumenův komentář jej pouze předpokládá, nezabývá se jím, tak jako se nezabývá historickou situovaností protagonistů, jež byla většinou tehdy notoricky známá. Význam kontextu je přitom často zásadní pro výchozí porozumění. Vyrovnání tohoto čtenářského handicapu sleduje komentář překladatele, kterým se v tomto českém vydání uzavírá sekvence každého kóanu.

       Autorem překladu a komentářů je Oldřich Král. Jeho překladu Wumenových kóanů předcházel překlad Tribunové sútry Šestého patriarchy, publikovaný poprvé 1988 (Odeon).

    Mistr Sun: O válečném umění
    Z čínštiny přeložil Oldřich Král

     Mistr Sun je nejstarší dochovaný a dodnes pro svou nestárnoucí aktuálnost populární vojenský klasik. Čínští historiografové ztotožňují autora textu s Konfuciovým současníkem jménem Sun Wu, který se angažoval jako vojenský specialista u wuského krále Che-lu (514 - 496 př. n. l.). Dochovaný text vznikl v době čínských Válčících států (403 - 221 př. n. l.). Byla to také doba filosofů. Mistr Sun je dítětem té doby v obou jejích aspektech. Geniální stratég a pronikavý filosof. Jeho řeč připomíná Starého Mistra, Lao-c´. Jeho strategie, založená na paradoxních možnostech slabosti proti síle, měkkosti proti tvrdosti, prázdnoty proti plnosti, pohybu proti stálosti, změny proti pravidelnosti, se stala myšlenkovým východiskem všech východních bojových umění. Jeho text nepřestal být kanonickou knihou východního vojenství a dnes se stal už významnou součástí světové strategické literatury. Filosofická hloubka činí z tohoto textu navíc pramen poučení z jistého druhu myšlení, které daleko přesahuje zkušenost bojovou, vojenskou a válečnou. Třináct Sunových traktátů o válečném umění je i literární skvost. Jako takový kdysi inspiroval Jiřího Koláře k básnické replice Mistr Sun O básnickém umění. Také nový český překlad Oldřicha Krále akcentuje básnické kvality původního textu. Současné vydání v nakladatelství Maxima představuje výrazně přepracovaný překlad z roku 1995.